Počátky sociologie

Auguste Comte -- Harriet Martineau -- Herbert Spencer -- Émile Durkheim -- Karl Marx -- Max Weber -- Ferdinand Tönnies -- Vilfredo Pareto -- George Simmel -- 20. století v sociologii -- Americká sociologie

Předchůdci sociologie

Socrates (469-399 př. Kr., Athény) - považován za zakladatele evropského myšlení
Platon (427-347 př. Kr., Athény) - Socratův žák, prohlašuje, že stát by měli řídit filosofové
Aristoteles (384-322 př.Kr., poloostrov Chalkidiké) - Platonův žák, učitel Alexandra Makedonského, věnoval se systému fungování společnosti, sepsal ústavy 158 řeckých států a snažil se z nich odvodit ideální právní systém
Charles Louis Montesquieu (1689-1755, Francie) - kniha Duch zákonů vypovídá o principech, které tvoří základy různých druhů práva (tudíž společnosti)

Vznik sociologie

- po svržení monarchie a odmítnutí náboženství v 19. století lidé musí hledat odpověď na otázku, jak by společnost měla být organizována
- vzniká ve Francii (Velká francouzská buržoázní revoluce roku 1789)
- věda nahradila náboženství
- lidé touží plánovat, řídit a ovládat chod společnosti, navrátit do ní řád a jistotu

Zakladatelé sociologie

Auguste Comte (1798-1857, Francie)
- považován za otce sociologie
- zakladatel teorie pozitivismu, problémy společnosti chce řešit racionálně (vyvstává otázka, zda se lidské vztahy dají studovat jako matematika nebo fyzika, zda je v této oblasti možné odvozovat obecné zákony)
- očekává od pozitivistické sociologie, že nastolí harmonické sociální vztahy a vyrovná situaci ve společnosti po francouzské revoluci
- uvažuje o dvou směrech sociologie
  • sociologie statická - zkoumá jevy a vztahy fungující v daném okamžiku
  • sociologie dynamická - zkoumá vývoj a změny ve společnosti
  • - navrhl 3 stadia vývoje lidské společnosti:
  • stadium teologické - trvá do počátků renesance; dělí se na stadium animistické (= fetišistické; uctívání předmětů), polyteistické (uctívání více Bohů; antická kultura Řecka a Říma), monoteistické (uctívání jednoho Boha)
  • stadium metafyzické - od počátků renesance (rozšíření vzdělanosti, lékařství, zámořské objevy - do popředí zájmu je kladen člověk, církev ztrácí vliv, lidé začínají kriticky přemýšlet, sami si vytvářejí vnitřní hodnoty)
  • stadium pozitivní - od r. 1800 - průmyslová revoluce, do popředí zájmu se dotává věda a technika, materiální skutečnosti
  • Harriet Martineau (1802-1876, Francie)
    - ve svém díle Jak zkoumat mravy a zvyky (1838) se pokusila o analýzu sociální struktury, kritizuje sociologii z toho, že upřednostňuje muže

    Herbert Spencer (1820-1903, Británie)
    - nikdy nestudoval, žil z peněz, které mu odkázal strýc
    - byl zastáncem sociálního darwinismu - sociální vývoj vysvětloval evoluční teorií

    Emile Durkheim (1859-1917, Francie)
    - první profesor sociologie v Paříži, je považován za průkopníka kvantitativního šetření v sociologii
    - zabýval se předmětem studia sociologie

    - na pozadí individuálních činů hledal sociální faktory, především studium příčin sebevražd, podle toho rozdělil sebevražby do 4 typů:
  • fatalistická - lidé žijící ve společnosti, kde jsou lidi nadměrně kontrolováni
  • altruistická - lidé se silnými společenskými pouty, vykonaná ve prospěch skupiny (např. japonské rituální sebevražby seppuky)
  • anomická - lidé s pocitem, že nepatří do společnosti nebo nevědí, kam patří
  • egotistická - sebevražba vykonaná pro vlastní spásu
  • - snažil se dokázat, že jedinec je ovládán společenskou strukturou, a proto lze sociologii studovat objektivně
    - navrhl teorii dělby práce a kolektivního vědění

    Karl Marx (1818-1883, Německo)
    - židovský myslitel, tvůrce ideologie komunismu
    - jeho teorie se nazývají marxismus - sociologie založená na konfliktu mezi společenskými třídami
    - věřil, že základním motorem všech společenských změn je ekonomika, ekonomika je určujícím faktorem společnosti, ovlivňuje zákony, kulturu, náboženství, ideologii společnosti
    - jeho myšlenky společenské obnovy daly vznik totalitním společnostem
    - kapitalismus je podle něj nová forma společenské organizace založená na vykořisťování dělníků majiteli kapitálu
    - popsal dvě společenské třídy - buržoazii (vlastníky výrobních prostředků) a proletariát (pracovní síla), jejich zájmy jsou protikladné, to vede ke konfliktu a konflikt mezi nimi má vést ke zrušení tříd

    Max Weber (1864-1920, Německo)
    - profesor ekonomie v Heidelbergu
    - systematicky pracoval na definici sociologie
    - snažil se porozumět motivaci lidského chování, odmítá názor, že lidské jednání lze zobecnit
    - obával se likvidace individualismu s nástupem komunismu
    - zavedl praxi výzkumův založených na prognóze - tu buď potvrdil nebo vyvrátil
    - studoval světová náboženství, kladl důraz na náboženské hodnoty (náboženství může vést k sociální změně)
    - kniha Protestantská etika a duch kapitalismu - zdrojem racionalizace západního světa je podle něj kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika
    - kritik marxismu (ve formování lidí hraje roli kultura a náboženství, ne ekonomika)
    - sociologie je věda, která se snaží porozumět sociálnímu jednání a vysvětlit ho včetně jeho příčin a důsledků

    Ferdinand Tönnies (1855-1936, Francie)
    - zabývá se rozdělením společnosti na dva typy:
  • - pospolitost (Gemeinschaft) - těsné a osobní vztahy; základem sociální sítě je rodina, existují tři typy pospolitosti - příbuzenství, přátelství a sousedství
  • - společenství (Gesellschaft) - neosobní vztahy
  • - zabývá se otázkou, proč se v lidských vztazích ztrácí pospolitost a narůstá neosobnost

    Vilfredo Pareto (1848-1923, Itálie)
    - ekonom, sociolog, politolog, profesor na univerzitě v Lausanne
    - Teorie reziduí a derivací - člověk jedná v prvním okamžiku automaticky a teprve zpětně své jednání zdůvodňuje
    - Teorie elit - historie je pohřebištěm elit (lidí usilujících o moc). V okamžiku, kdy se elita dostane k moci, její aktivita klesá a následně je vystřídána další elitou.

    George Simmel (1858-1918, Berlín)
    - věnoval se okrajovým sociologickým disciplínám
    - zkoumal rozdíly v menších a větších skupinách (zatímco dvojčlenné skupiny hodnotí pouze vztah jednoho k druhému, vícečlenné řeší nejen vztah každého ke každému, ale i vztahy ostatních členů skupiny)

    20. století v sociologii

    - v sociologii se rozvíjejí tři směry:
    - funkcionalistický - vysvětluje lidské jednání z hlediska funkce, jež ve společnosti plní ( Robert K. Merton , Talcott Parsons)
    - konfliktuální - vysvětluje lidské jednání z hlediska zájmů skupin, které mají nad ostatními převahu (Lewis Coser, Ralph Dahrendorf, Randall Collins)
    - interpretativní - vysvětluje lidské jednání z hlediska významu, který je mu přiřazován; bere v úvahu specifickost každé společnosti (George H. Mead, Erving Goffman)

    Americká sociologie

    - sociologie se ve 20. století dostává do Spojených států
    - americká společnost se vyvinula velmi rychle narozdíl od Evropy, kde se civilizace vyvíjela po tisíciletí, americká společnost neměla žádnou historii, proto musela být utvořena uměle
    - americká společnost neprošla žádným vývojem, byla pevně ukotvena v evropské kultuře
    - v rychle se rozvíjejících městech se sociologové museli zaměřit na menší skupiny a jejich začlenění do společnosti (příliv imigrantských kultur, vznik ghett a gangů)

    Američtí sociologové:

    Lester Frank Ward (1841-1913, Illinois)
    - prezident Americké sociologické společnosti, autor první učebnice sociologie
    - zabýval se geologickým výzkumem ve Spojených státech
    - navazoval na Herberta Spencera

    W.E.B. Dubois (1868-1963)
    - detailní výzkumy skutečných životních podmínek lidí
    - angažoval se v Národní asociaci pro pokrok barevných lidí (NAACP)
    - studie Černoch z Filadelfie (1899) - dokumentace skutečných životních a pracovních podmínek amerických černochů, popisuje realitu rasismu a diskriminace

    Jane Addams (1860-1935)
    - prováděla detailní výzkumy, které ukazovaly, jaká je skutečná úroveň života lidí
    - publikace Mapování Hull Housu (1895) - popisuje podmínky ve slumech v chicagské čtvrti West Side


    Americké směry:
    - Chicagská škola
    - Americký funkcionalismus